Hodnocení sezóny mužů A

Konečně jsem se s nějakým odstupem dostal k hodnocení sezóny, které po mně už nějaký čas chce výbor. Jsou to dva roky, co jsme postoupili ze druhé ligy do první, ale vzhledem ke zrušení sezóny z důvodu Covidu letošek byl prvním ročníkem, který jsme v první lize odehráli.

Letošní sestava:
Nahrávači – Jiří Holan, Jiří Ulč, Tomáš Vaňourek
Smečaři – Zbyněk Parkán, Jakub Kraus, Josef Justa, Adam Šindler, Martin Fišer (Karlovarsko)
Blokaři – Jan Nový, Ondřej Dohnal
Univerzálové – Jakub Brabec, Ivo Hulpach (Příbram)
Libera – Jan Kozel, Jakub Hnojský
Záskoky, kde je potřeba – David Konečný, Jan Hrubý
Trenéři – Jan Hrubý, Michal Kouba, Ondřej Kust

Z hlediska cílů sezóny
Primární cíl sezóny bylo postoupit mezi nejlepších osm, sekundární cíl byl udržet se – přeci jen druhá a první liga jsou kvalitativně dost odlišné soutěže. Z týmů druhé ligy, proti kterým jsme hráli, jsou s prvoligovými mančafty výkonostně srovnatelné pouze týmy Domažlic a Příbram B. Ostatní prominou.
Pro mnohé dost překvapivě jsme se po úvodní skupině dostali do finálové osmičky, což znamenalo, že cíl udržet se je automaticky splněn. Také to znamenalo, že si zahrajeme kvalitní volejbal proti nejlepším týmům ze všech tří skupin. Po úvodních šesti zápasech finálové osmičky jsme poznali, že nejde hrát bez motivace, a tudíž jsme nastavili nový cíl sezóny – vylepšení historicky nejlepšího umístění USK Slavia v první lize. Tento cíl se nám již naplnit nepodařilo, letošním sedmým místem jsme toto umístění pouze vyrovnali, takže na vyhlášený finanční bonus si musí kluci nechat zajít chuť a na dosmečné pojedou za své.
Přesto z hlediska umístění je tato sezóna velkým úspěchem.

Z hlediska herního
A tým má papírově širokou základnu, kterou pravidelně doplňujeme z řad našich odchovanců a mladých hráčů. Letos nám významně pomohli i dva hostující hráči, Martin Fišer z Karlovarska a Ivo Hulpach z Příbrami, bez nich by byl postup mezi finálovou osmičku podstatně složitější. Hodně pomohl i příchod Konce, pro nějž byla Plzeň jasná volba, kde bude hrát. Asi jsme ho nalákali na náš charakter, prémie a proplacený cesťáky to fakt nebyly. Ty čerpáme s Koubičem na základě našich lukrativních trenérských smluv 🙂
Jmenovitě ke každému si proslovy nechám na posezónní veselici, protože to ven nepatří, a zde popíšu pouze obecně. Předsezónní příprava byla třífázová, kluci poctivě odmakali, co jsme od nich s Koubičem chtěli. V první fázi soutěže vše klapalo, bylo vidět, že fyzický fond z přípravy tam je a hráli jsme parádní zápasy. Pak přišel standartní zlom – Vánoce. O Vánocích ze zajetých kolejí pokaždé všichni trochu vypadnou a letos se mi zdálo, že s postupem přišel také pocit, že máme splněno, a že už tréninku nedáváme tolik. Z toho plyne úkol do příští sezóny pro nás trenéry, nastavit tréninky po vánoční pauze tak, aby se všichni srovnali do latě.
Co nám jde, to je většinu zápasů útok po příjmu a paradoxně dost bodů děláme i blokem, když se nám daří rozumně podávat. V čem máme veliké rezervy, to je právě servis a také hra v poli. Na začátku sezóny bych přidal ještě příjem, ten se ale v průběhu dost vylepšil. Takže na tyhle dvě věci se musíme rámcově zaměřit v létě, a hlavně potom v září, až se dostaneme do haly.
Co napsat můžu, jsou pochvaly. Kromě standartních držáků, jako jsou Parky, Holy či Béďa a další, mě mile překvapily výkony Adama Šindlera, na mladýho zobáka dost dobrý. Na liberu hrál výborně Kozlík, který se na příjmu významně zlepšil. Ještě ho zlepšíme v poli a pak prodáme. V půlce sezóny mě hodně překvapil také Váňa, zaprvé nebývalým nasráním, že nehraje, a následně několika povedenými výkony, když příležitost dostal, které kulminovaly zápasy v Brně a v Bučovicích – velký posun od předsezónního “Vosič, já kdyžtak jen občas na to dvojstřídání, jo?”. Tím máme snad na pár let postaráno o nahrávačský post. Až se na to Holy vykašle, že je starej, zbyde stále kvalitní nahrávačské duo. Velké překvapení pro mě bylo, že se proti vadnoucí tendenci zbytku týmu během sezóny zlepšovali oba střeďáci. Možná je to subjektivní pocit, ale zdálo se, že se postupem času zlepšují. Nebo jsem tu hrůzu jen přestal vnímat.

Závěr
V naší hře jsou velké výkyvy, chybí nám dlouhodobý standard. Jsme schopni hrát vyrovnaně s lepšími týmy v tabulce, i je porazit, ale na druhé straně jsme schopni také totálně vyhořet s horším soupeřem. To souvisí s tréninkem a přístupem k němu jak od hráčů, tak od nás trenérů. Zlepšení bude od nás všech vyžadovat ještě větší nasazení a ochotu – pro trenéry to znamená připravit si lepší tréninkový plán, pro hráče například samostatnou přípravu v posilovně atd. Jsme amatéři a chápu, že obětovat hromadu času přípravě na úkor rodiny a dalších aktivit se dneska moc nenosí, sám s tím mám občas problém. Ale soutěživost a touha být lepší než ostatní nesouvisí s tím, kolik za to dostávám zaplaceno, takže se v dubnu uvidíme na kurtech na první brigádě a prvním makání.

Kdo to dočetl až sem, přijďte na kurty, protože evidentně nevíte, co s časem. My Vás zapřáhneme.

Za trenérský tým Vosič

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *