Počátky:

Počátky založení volejbalového oddílu Slavia Plzeň spadají do sezóny 1952/53, kdy tehdejší profesor tělocviku na průmyslové škole strojní v Plzni Josef Vojík založil první družstvo odbíjené, složené ze středoškoláků a vysokoškoláků plzeňských škol. Zápasy v nejnižší soutěži se odehrávaly na hřišti průmyslové školy v Plzni.
Profesor Josef Vojík vyučoval na SPŠ v Plzni, posléze jako docent na Pedagogické fakultě. Vychoval dva syny, kteří později hráli v Praze extraligu a také v reprezentaci Československa. Docent Vojík ke konci své trenérské kariéry fungoval jako asistent trenéra národního družstva, dále pak jako trenér vídeňského družstva Sokol Vídeň. Všichni hráči Slavie na něj vzpomínají jako na dobrého trenéra a člověka.
V dalším období se družstvo změnilo příchodem nových hráčů, kteří studovali VŠ v Plzni. Postupem doby se kolektiv vypracoval z městského přeboru až do divizní soutěže, což byla třetí nejvyšší soutěž po extralize a I. lize. Družstvo vybojovalo 3. místo na přeborech republiky VŠ v Olomouci a v České Lípě v roce 1956 a 1958. Soutěže se hrály na kurtech vybudovaných svépomocí pod tehdejší plzeňskou ZOO – IRIS, u řeky Radbuzy. Nevýhodou družstva Slavie bylo to, že po vystudování VŠ odcházeli hráči z Plzně. Ti, kteří zůstali v Plzni, hráli za jiné plzeňské oddíly.

Rok 1979

Novodobá historie oddílu se začala psát v roce 1979, kdy družstvo volejbalistů Dynamo ZČE „B“ pod vedením RNDr. Miloslava Volína, CSc. přestoupilo pod křídla TJ Slavia Plzeň na kurty u papírenské lávky, aby pomohlo oživit skomírající slávistický volejbal. Tehdejší volejbalový oddíl se rozšířil na 2 družstva s 28 hráči. Áčko hrálo I. třídu okresního přeboru Plzeň-město, béčko II. třídu.
Do roku 1985 měl oddíl 36 hráčů ve 3 družstvech hrajících městské přebory Plzně. Oddíl řídil výbor ve složení: Miloslav Volín, Václav Máslo, Jan Novák, Josef Chmelík, Jaroslav Kratochvíl, Jan Bártík, Vlastimil Reichert st., Václav Majer, Jaroslav Vajc.
V roce 1985 se A družstvu poprvé povedl postup do krajského přeboru II. třídy. Byla tak odstartována další éra volejbalistů TJ Slavia Plzeň ve vyšších soutěžích. Navíc se podařilo ve stejném roce – byť zatím velmi skromně – založit tradici výchovy volejbalové mládeže. Vzniklo družstvo žáků.
V soutěžním roce 1989-1990 fungovala ve volejbalovém oddílu TJ Slavia Plzeň již 4 družstva mužů, družstvo žáků a dorostenců. Celkový počet hráčů vzrostl na 62.

Areál v Cukrovarské E5

Až do roku 1991 byl volejbalový oddíl součástí jednoty TJ Slavia Plzeň s hlavním oddílem kopané, s nímž volejbalisté „sdíleli“ areál v Cukrovarské ulici, a dalšími oddíly moderní gymnastiky, ZRTV a šachu. Po sametové revoluci museli fotbalisté areál u Radbuzy opustit, protože na místě fotbalového hřiště byla vybudována odstavná plocha pro trolejbusy MHD. Z celé jednoty zbyli pouze volejbalisté a gymnastky, které neměly s areálem u papírenské lávky prakticky nic společného, takže pokračovatelem dlouholeté tradice Slavie Plzeň, datující se od roku 1912, nakonec zůstal jen oddíl volejbalu.

Nástup halových soutěží

V roce 1993 A družstvo mužů poprvé postoupilo do celostátní soutěže, tehdejší III. ligy. Tím byl odstartován pozvolný přechod hráčů z antukových kurtů do hal. V této době se stal volejbalový oddíl TJ Slavia Plzeň pravděpodobně největším v celé Plzni s počtem 54 registrovaných mužů a 64 chlapců ve věku 10 – 17 let. Starší žáci startují poprvé na mistrovství republiky, kde se ze 14 účastníků umisťují na 8 místě. Oddílu začínají vyrůstat vlastní odchovanci. Stabilizuje se první kolektiv trenérů žáků a mládeže – Kust, Lukavský, Střelec, Lohr, Vonásek, Kolovská, Brokeš, Ulč, Vondrášek. V následujících letech se mladí hráči začínají zúčastňovat volejbalových turnajů v Německu a Rakousku, odkud přivážejí pravidelně umístění na stupních vítězů – jmenujme Amberg nebo Wels. V roce 1995 zakoušejí dorostenci chuť nejvyšší soutěže společně se slavnými družstvy československé a české volejbalové historie, pracujícími převážně v profesionálních nebo poloprofesionálních podmínkách.

Sloučení s VK PF Plzeň

Významným mezníkem v historii klubu byl přestup 16 hráčů VK Pedagogická fakulta Plzeň do TJ Slavia Plzeň k 1.7.1997. Oddíl znovu získal 3. nejvyšší celostátní soutěž mužů – II. ligu a stabilizoval i družstvo oblastního přeboru I. třídy. Sloučení bylo logickým krokem, protože VK PF nutně potřeboval mládežnická družstva, kterými nedisponoval, pro doplňování kádru.
V roce 1999 má sloučený oddíl již 160 členů. S výjimkou dvou nejvyšších republikových soutěží hrají jeho družstva okresní a oblastní soutěže a II. ligu. Starší dorostenci již čtvrtým rokem drží dorosteneckou extraligu, mladší celostátní ligu a Český pohár, který dokonce v roce 1998 vyhráli. Žáci startují v Českém poháru a Mistrovství republiky. Slavia Plzeň se zapojuje do projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zřízením prvních sportovních tříd na 32. ZŠ v Plzni. Řada odchovanců Slavie již okusila reprezentační dres v kategoriích juniorů a kadetů. Oddíl se řadí mezi největší v západočeském regionu. V této době se již ale začíná projevovat letitá bolest plzeňského volejbalu – odchody nejlepších hráčů do předních klubů v ČR. Co jich za ta léta Plzeň vychovala!

Změna vedení

Rok 2001 přináší zásadní změnu ve vedení oddílu. Dlouholetý předseda TJ Slavia Plzeň Miloslav Volín odstupuje ze své funkce, které se ujímá dosavadní místopředseda, hráč a trenér Lubomír Střelec. Změna to nebyla vůbec jednoduchá. Míla Volín patřil mezi největší postavy plzeňského volejbalu ať již jako hráč, trenér nebo funkcionář. Volejbal miloval, stal se jeho celoživotní vášní. Z party bývalých spoluhráčů vytvořil největší mužský amatérský volejbalový oddíl v Plzni a Plzeňském kraji. Měl nebývalý přehled o volejbalovém dění ve městě, kraji a republice. Uměl přesvědčit bývalé vynikající hráče a kamarády, aby předávali svoje zkušenosti mládeži. Dlouho bylo téměř nemyslitelné, aby funkci předsedy Slavie vykonával někdo jiný, ač Míla častokrát žádal o uvolnění z funkce. Nikdo neměl odvahu k převzetí volejbalového kolosu, který vytvořil.
Na podzim roku 2001 se na Slavii zformoval nový výbor ve složení – Lubomír Střelec, Milan Spálenský, Václav Máslo, Josef Chmelík, Petr Kvarda, Jiří Skrovný, Víťa Holuša. TJ Slavia Plzeň se stala součástí nově vzniklého Univerzitního sportovního klubu Plzeň a změnila název na USK Slavia Plzeň. ZČU Plzeň se tak na dlouhou dobu stala největším sponzorem Slavie.

Povodeň 2002

Hned v prvním roce své činnosti muselo nové vedení volejbalového klubu čelit úplně jiným problémům než dosud. Při povodni voda z řeky Radbuzy zaplavila celý areál do výšky jednoho metru. Vážně poškodila všechny 4 kurty a většinu vybavení klubovny, skladu, šaten a sociálních zařízení. Slávisté ale dokázali, jako již několikrát, svoji sílu i mimo kurty a v rekordně krátké době připravili hřiště pro podzimní sezónu a opětovně zprovoznili celý areál. Z plnění pojišťovny a příspěvku PSU opravili hlavní budovu postavenou fotbalisty v roce 1929. Povodeň se ale významně podepsala i na vzrostlých topolech kolem hřišť, které musely být z bezpečnostních důvodů v roce 2007 poraženy.
Pro uzavření povodňových škod zbývalo ještě opravit antukové kurty, které se dařilo udržovat v provozuschopném stavu jen s největším úsilím. V průběhu dvou let, počínaje rokem 2007, byly prakticky znovu vybudovány 3 nejvytíženější kurty, takže areál u papírenské lávky od té doby jako jediný v Plzni disponuje čtyřmi kvalitními hřišti pro antukové soutěže a turnaje.

Postup do I. ligy

V roce 2002 se konečně splnil sen hráčů a funkcionářů oddílu. „A“ družstvo mužů vyhrálo II. ligu a vybojovalo postup do druhé nejvyšší soutěže ČR – I. ligy. Je celkem zřejmé, že to byla především zásluha bývalého vedení klubu, hlavně pak předsedy Míly Volína a trenérů jednotlivých družstev. Postup „áčko“ zopakovalo ještě v letech 2007 a 2010. II. ligu nicméně kluci vyhráli celkem 4x, ještě v roce 2009, tehdy ale nebyla v družstvu vůle se o postup poprat.

Nebývalý úspěch kadetů

Pro sezónu 2004-2005 se podařilo trenéru kadetů Milanu Spálenskému sestavit velmi silný tým. Kadeti předváděli na turnajích extraligy vynikající výkony a po zásluze se dostali na stupně vítězů. 3. místo je dosud největším úspěchem slávistického mládežnického volejbalu. Objektivně je nutno dodat, že bez úzké spolupráce s volejbalovým oddílem z Příbrami bychom takového úspěchu nedosáhli. Příbram ztratila v roce 2004 extraligu kadetů, a tak poskytla svoje tři nejlepší kadety Slavii, což bylo pro oba oddíly oboustranně výhodné.

Letem světem až dodnes:

Volejbalovým oddílem USK Slavia Plzeň prošlo za dobu jeho existence skoro 400 hráčů všech věkových kategorií. Málokterý oddíl v Plzni se může pochlubit takovou bilancí.
Klub si již v počátcích svojí existence vytknul jako hlavní cíl dlouhodobou, systematickou výchovu dětí a mládeže. Snahou vedení je umožnit všem aktivní sportovní vyžití – od vrcholového a výkonnostního až po rekreační sport.
Kromě družstva mužů „A“, v němž jsou soustředěni nejlepší hráči oddílu, působí na Slavii ještě další 2 družstva mužů. Béčko hraje krajský přebor I. třídy nepřetržitě od sloučení TJ Slavia Plzeň a VK PF Plzeň. Vždy se umísťovalo na předních místech, většinou na stupních vítězů. Několikrát se také stalo přeborníkem kraje a mělo i ambice na postup do II. ligy, jeho pouť bohužel vždy skončila v kvalifikaci.
Posledním soutěžním družstvem dospělých jsou muži „C“. Jsou to vlastně „potomci“ otců zakladatelů. Věkové rozpětí družstva je úctyhodné – od 36 do 66 let. Zdá se však, že věk není překážkou, spíše naopak. Nepřetržitě, více jak 10 let, se tito hráči umísťují na stupních vítězů v I. třídě přeboru Plzně, 2x dokonce jako jeho vítězové.
Hráči, kteří v roce 1979 přišli do Slavie z Petřína, se již soutěží nezúčastňují. Podílejí se však na životě klubu pravidelnou návštěvou tréninků a příkladnou péčí o překrásný areál v Cukrovarské ulici. Řada z nich je již ve volejbalovém nebi a kritickým okem shlížejí shora na svoje následovníky.
Junioři a kadeti se o volejbalové body perou v extraligových soutěžích nebo I. lize juniorů. Nejlepším umístěním juniorů bylo 6. místo v republice, kadeti dokonce obsadili v extralize bronzovou příčku. Jako doplňkovou soutěž hráli kadeti několik let také Český pohár. Před několika roky se též znovu rozběhly krajské soutěže těchto věkových kategorií a naše družstva nemohou chybět. USK Slavia Plzeň úzce spolupracuje na výchově mládeže s volejbalovým oddílem TJ Klatovy a Jiskra Domažlice.
Nejmladšími příslušníky oddílu jsou družstva žáků. Sportovní třídy založené v roce 1999 se po několika letech přemisťují pod křídla Bolevecké základní školy. Šéftrenérem sportovních tříd se stává Martin Kufner. Pod jeho vedením dokázaly sportovní třídy a později i nově vzniklé sportovní středisko překonat řadu krizí spojených většinou s nedostatkem nových hráčů. Starší žáci se pravidelně probojovávali na mistrovství republiky, kde skončili nejlépe na 6. místě, úspěšně si vedli i v Českém poháru. Vzhledem k trvalému nedostatku soupeřů v Plzni a kraji museli kluci jezdit za kvalitními soupeři do Prahy nebo jižních Čech. Výsledky se dostavily a družstvo přebor Prahy dokonce vyhrálo.
Nejmladší žáci se do volejbalového klání zapojují především v krajských soutěžích trojic nebo minivolejbalu.
Všechna mládežnická družstva trénují kvalifikovaní trenéři II. a III. trenérské třídy.

Rok 2018

Po sedmnácti letech došlo ke generační obměně výboru. Předsedou se stal Josef Perk, místopředsedou Jakub Brabec. Výbor sestává z členů: Lubomír Střelec, Petr Pacholíček, Ondřej Kust, Michal Kouba, Zbyněk Parkán. Hlavním cílem nového výboru je Slavii obrodit – rozšířit dorosteneckou základnu a systematickou prací trenérů se dostat zpět do hlavních soutěží.

Galerie osobností Slavie:

Na závěr ještě jmenovité poděkování všem, kteří se měrou nejvyšší zasloužili o rozvoj volejbalového oddílu USK Slavia Plzeň:

Členové vedení:

Miloslav Volín, Václav Máslo, Jan Novák, Josef Chmelík, Jaroslav Kratochvíl, Jan Bártík, Vlastimil Reichert st., Václav Majer, Jaroslav Vajc, Lubomír Střelec, Víťa Holuša, Milan Spálenský, Karel Hostaš, Jiří Skrovný, Milan Kubásek, Jindřich Lukavský, Petr Kvarda, Pavel Zeman, Jiří Pejřil

Trenéři:

Zdeněk Kust, Jindřich Lukavský, Václav Krásný, Václav Majer, Čestmír Peřina, Pavel Wagner st., Lubomír Střelec, Karel Lohr, Petr Vonásek, Ilona Kolovská, Vladimír Brokeš, Jan Ulč, Jiří Ulč, Ladislav Vondrášek, Petr Burián, Martin Kufner, Víťa Holuša, Jan Hejda, Pavel Zeman, Karel Matějka, Václav Klaus, Zdeněk Čech, Miloslav Roušal, Milan Spálenský, Stanislav Petelík, Jiří Bošek, Stanislav Šneberger