Formát soustředění, kdy se na stejném místě sejdou hráči všech kategorií, se minulý rok docela osvědčil, takže letos jsme si to v Komárově zopakovali. Po tréninkové stránce se to opět vydařilo velmi, došlo sice k pár menším zádrhelům v organizační fázi, ale celkový dojem převládá pozitivní. K jednotlivým kategoriím se vyjádří jejich trenéři a zhodnotí průběh ze svého pohledu

Muži
Většina týmu se sešla ve středu odpoledne už v penzionu na Bouchalce, kam jsme se jeli nahlásit a vyzvednout klíče. Musím opět ocenit ubytování A týmu mimo, neboť zprávy z hlavního stanu zněly kriticky, prý bylo nutné přesunout Melouna na samotku do kobky, jinak by se z trenérů a dětí v přilehlých pokojích nevyspal nikdo. Zpět k věci, hned, jak jsme měli klíče, tak jsme se přesunuli do Komárova k prvnímu tréninku. Samozřejmě hlavním cílem bylo dát borcům do těla, ale protože fyzická příprava už probíhala celý srpen, také jsme je s Michalem Koubou (alias Miky Makáč) chtěli vypustit trochu na balóny. Plán byl jednoduchý, ráno posilovna na antuce, odpoledne volejbal v hale, večer zničující výběh. Jelikož měl ale ve čtvrtek a v pátek proběhnout losovaný turnaj šestek, měli jsme starost, aby nám to příliš nenabouralo koncepci. Nakonec se celý turnaj stihl odehrát ve čtvrtek večer a tak jsme vlastně přišli jen o jednu fázi běhu, navíc bohatě vynahrazenou osmi sety do 15-ti bodů. V pátek odjela omladina, takže od té doby už jsme neopustili vnitřní prostory a měli jsme tak spoustu času zapracovat na strhující přesnosti, technických finesách a překvapivých signálech, což doufám ještě trochu obohatí náš (již tak bohatý) herní projev. Významná nepřízeň počasí nás nakonec donutila i sobotní běhání odbýt v hale. V neděli se uskutečnil závěrečný losovaný turnaj trojic z trojek na půl hřiště, kdy jsem se musel kvůli počtu zapojit také a kupodivu Parky s Kozlíkem mě dotáhli k vítězství. Jelikož cílem této stati je dostat se k nějakému celkovému zhodnocení, napsal bych krátce pouze toto – na soustředění jsme splnili to, co jsme si předsevzali, než jsme tam jeli, takže za mě spokojenost. Díky klukům za to, jak makali, přestože zátěž občas asi už nechutnala. A kupodivu i s minimem řečí a mrmlání.
Jan Hrubý

Junioři
Junioři absolvovali soustředění dohromady s kadety. Celkem 16 kluků. Trénovali jsme 3x denně buď venku na antuce, nebo při dešti v hale. Přes den jsme trénovali základy – herní činnosti jednotlivce s míčem a lehce kondici. Večer v hale rozlosování do 4 družstev a hrála se vyháněčka. Ve čtvrtek byl na programu losovaný turnaj všech družstev (muži, junioři, kadeti) a večer jsme měli asi hodinu volejbalové teorie a nastínění směru, kterým bychom se měli volejbalově ubírat.
Soustředění jsme zakončili v sobotu turnajem v Chebu, kde jsme udělali krásný výsledek a skončili druzí, když jsme ve finále prohráli s německým Markredwitzem, účastníkem 3. bundesligy. Více informací o turnaji naleznete zde
Jako trenér jsem byl s přístupem všech hráčů velmi spokojen a doufám, že budeme takto pokračovat i v nastávající sezoně.
Pavel Štulc

Žáci a přípravka
Pro naše nejmladší hráče v klubu už se srpnové soustředění stalo tradicí. Tentokrát jsme se pustili do třífázových bloků každý den až ve třech tréninkových skupinách. Skupiny byly nutností neboť věková skladba s ročníky 2007 až 2012 společně s počtem18-ti kluků nedávala vždy možnost ke společným aktivitám. Přestože nám poslední srpnový týden s počasím příliš nepřál, podařilo se absolvovat všechny plánované etapy soustředění.
Na začátek jsme si po delší době osahali balony a zopakovali základní techniky odbití. Již na konci prvního bloku nás dostihla první sprška. Odpoledne i během dalších dní jsme tedy ocenili možnost využití prostor sokolovny a haly. Třetí fázi jsme v podvečer věnovali balančnímu a posilovacímu tréninku na bosu nebo výletu. Pro kluky to byla zábava a zároveň získali příležitost seznámit se s nutností komplexního zatížení svého těla. Jedině tak předejdou zranění díky zpevnění šlach a vnitřních svalů. Další dny byly věnovány správným herním návykům a tréninku rychlosti a reflexům. Ve středu se počasí umoudřilo a dovolilo nám výběh na Jindřichovu skálu 588 mnm. Ten jsme absolvovali dohromady s juniory a kadety. Stoupání bylo díky poloze Komárova výživné, ale díky tomu zpáteční cesta bzla o mnoho snadnější. Na přehradě Záskalská jsme se osvěžili a po roce přeměřili naši dynamiku výběhem 80-ti schodů na hrázi. Časy pod 10 vteřin u nejlepších juniorů byly velkou motivací i pro žáky z přípravky. Každý se snažil vylepšit si svůj rekord.
Čtvrteční losovaný turnaj trojic jsme nakonec odehráli ve vnitřních prostorách, přestože se venku vyčasilo. A udělali jsme dobře. Díky tomu mohli odehrát muži, junioři a kadeti svůj turnaj na více venkovních kurtech a vše se stihlo za sucha.
Pátek jsme věnovali také velice důležité volejbalové dovednosti. Pádové technice a udržení balonu ve hře odehráním těsně nad zemí. Kluci si vyzkoušeli svoji obratnost i fyzičku.
Všichni se snažili a byl vidět velký posun i během těch pár dní. Z kluků byla cítit soutěživost, emoce a radost ze hry. Také se přesvědčili o nutnosti se zdokonalovat a síle týmového ducha.
Petr Vydra, Karel Janeček a Jan Štich